Gratia

Žací stroj Gratia na obilí se vyráběl s velikostí válu 152cm. Ovládání hrábí bylo možno provádět pomocí 1 páky přímo za jízdy žacího stroje. Podle hustoty úrody zemědělec snadno nastavil chod hrabic. Při menší hustotě neshrabovala z válu posekané obilí každá hrabice, aby měly snopy vhodnou velikost.

Hezký popis tohoto stroje uvádí Petr Cenker z NZM v Newslettru SZIF:
Hrsťovka nebo také válovka, lopaťák, hrsťovač, případně hrabicovka.

Ve všech případech se jedná o jeden a týž stroj používaný v minulosti v zemědělství. Při práci a v pohybu měl nezaměnitelný vzhled, někomu připomínal větrný mlýn otáčející svými lopatkami, odtud tedy onen lopaťák. Lopatky ovšem byly ve skutečnosti jakýmisi hráběmi, proto hrabicovka. Za strojem při žních zůstávaly úhledné hromádky posekaného obilí, hrstě, takže díky nim hrsťovka. Jak patrno z výše uvedeného, hrsťovka je stroj, určený ke sklizni obilí.

Koně nejenže stroj táhli, ale rovněž dodávali tažením pohon zvláštnímu mechanizmu, který kromě sečení žací lištou otáčel a naklápěl páky se čtyřmi speciálními hráběmi a tyto hrábě jednak přihrnovaly posekané obilí na postranní vál, jednak vyhrnovaly dané množství posekaných klasů obilí z válu na povrch pole. Za žacím strojem pak další pomocníci hrstě obilí vázali povřísly do snopů a ty poté stavěli do panáků. Hrsťovky sloužily zemědělcům prakticky celé jedno století.^[5]

A jak tento stroj fungoval je vidět na následujícím videu. Cca po 2 minutách se spustí elektrický pohon, který uvede do chodu hrabice.