Unikum

V roce 1894 se konečně Františku Melicharovi povedlo splnit si svůj dávný sen o univerzálním secím stroji zcela nové konstrukce. Nicméně během let jej František Melichar postupně ještě dle vylepšoval. Nová řešení výsevné skříně, jejichž provedení si ověřoval u svých zákazníků - zemědělců, vyústila v celou řadu patentů.

Zásadním patentem bylo vylepšní lžičkového výsevního ústrojí, na jehož základě postavil vlastní secí stroj Unikum.

Popis jsem si vypůjčil z webu Mechanizace zemědělství:
Melicharovo lžičkové výsevní ústrojí pracovalo, tak jako u Garettova stroje, oboustranně. Každé obsluhovalo dva řádky. Aby se již nemusel měnit hřídel s výsevními kotoučky, tak Melichar hnací hřídel, který procházel všemi kotouči podélně rozpůlil. Výsevní ústrojí sestavil ze dvou plechových kotoučů na jejichž vnitřních stranách byly nanýtovány plechové lžičky, které procházely otvory v druhém kotouči. Všechny levé kotouče s miskami byly upevněny k jedné části hřídele a všechny pravé k druhé části hřídele. Krajní pravý kotouč měl kontrolní lžičku s milimetrovým měřítkem na odečítání náběru. Pouhým otočením klíče nasazeného na hřídel se oba kotouče od sebe, či k sobě, přibližovaly nebo oddalovaly, což probíhalo u všech jednotek současně. Tím se jednoduchým způsobem změnil pracovní záběr lžiček. Jejich větší či menší části, které přečnívaly po obou stranách kotoučů, pak nabraly potřebné množství osiva. V první republice byl tento výsevní mechanizmus považován za nejlepší a proto byly také secí stroje s tímto výsevní ústrojím nejpoužívanější. ^[11]

Secí stroj Unikum proslavil Františka Melichara a jeho továrnu nejen v Čechách, Rakousko-Uhersku ale doslova po celém světě. Značka ORIGINAL MELICHAR se stala symbolem kvality a účelnosti nejen v Evropě, ale i Africe, Jižní Americe a dokonce i v Austrálii.

Prostý český kovář svým umem, chytrostí, pílí a vytrvalostí naprosto předběhl konkurenci. Nová konstrukce secího stroje vyřešila celou řadu nedostatků tehdejších strojů:

Roztahovací lžičky umožnily univerzální použití stroje pro různé plodiny - od máku po kukuřici.
Jednoduchá a lehká konstrukce výsevného ústrojí byla méně namáhána, v důsledku toho výrazně méně docházelo k poškození a stroj měl velmi dlouhou životnost.
Horní výsev nepoškozoval semena a nevadilo mu, ani když se mezi semeny vyskytly nějaké jiné předměty, třeba kameny.
Konstrukce upevnění celé skříně vyřešila problémy nerovnoměrného výsevu při jízdě z a do kopce.
Snadné ovládaní výrazně snižovalo čas potřebný na seřízení stroje.

Není bez zájímavosti, že na začátku 21. století, tedy v některých případech více než 100 let po té, co byly vyrobeny, se stále tyto spolehlivé secí stroje těší oblibě malých zemědělců.

Katalog 747 z roku 1937.