PODKLADY

František Melichar

Český kovář, vynálezce, průmyslník

Rudolf Melichar

1977

OBSAH
  1. [Úvod]
  2. [Rodový a sociální původ]
  3. [Kovářská tradice rodu Melicharů]
  4. [František Melichar, vynálezce a průmyslník]
    1. [Počátky samostatného podnikání]
    2. [Podnikání v Mladé Vožici]
    3. [Přechodné působení v Praze]
    4. [Konečná etapa Františka Melichara - Brandýs n/Lab.]
    5. [Vývoj secích strojů]
    6. [Vynálezecká činnost Františka Melichara]
    7. [Počátek výroby secích strojů]
    8. [Výroba lžičkových secích strojů]
    9. [Obchodní organizace a praxe]
    10. [Domácí prodej]
    11. [Poslední léta Františka Melichara]
  5. [Závěr]
  6. [Použité prameny]

Životopis vynálezce a průmyslníka Františka Melichara

Úvod

Tato životopisná práce má poskytnout ukázku úspěšné práce člověka, který vzešel z nuzných poměrů a začal od píky.

Jeho přirozená inteligence, píle, technické nadání i časově vhodná doba vytvořily z něho krále ve svém oboru.

Tato práce také naznačuje, jak byly těžké, primitivní počátky našeho průmyslu Má také poskytnout hrubý přehled o vývoji secích strojů, jichž geniálním vynálezcem byla postava našeho vyprávění, venkovský kovář František Melichar.

V době, kdy se český průmysl začal uplatňovat na světových trzích, nebylo snadné na těchto trzích prorazit mezi velkými zahraničními závody, které světové trhy tehdy ovládaly.

Je proto tím obdivuhodnější, že malý český kovář z chudého venkova, z prostředí, kde bída byla takřka denním hostem, dokázal se vyšvihnout tak rychle a tak vysoko nad průměr tehdejší doby.

Začal v oboru, v kterém se nevyučil, i když kovářské řemeslo mu přece jen nějaké základy poskytlo. Osvědčil se však v tomto oboru nejen jako podnikatel, ale hlavně jako vynálezce a organizátor. Měl velkou dávku sebevědomí, rodovou to vlastnost, a velkou víru v úspěch svého snažení. To základní předpoklad každého úspěšného člověka. V tom se nezviklal ani přes mnohé kritické životní chvíle, přes počáteční úspěchy i neúspěchy. Dovedl v pravý čas obětovat i to poslední, aby prorazil ve svém úsilí.

Znal dobře dřinu a potřeby selského lidu. Proto dobře vystihl, v čem může rolníku práci ulehčit a usnadnit. Na rozdíl od většiny tehdejších výrobců specializoval se a zaměřil se pouze na jeden druh zemědělských strojů, aby nerozptyloval své technické myšlení, ale aby lépe a do větší hloubky mohl uplatnit své technické nadání.

Patřil mezi ty méně četné vynálezce, kteří dovedli své vynálezy reali zovat vlastní silou, bez pomoci tak častých usurpátorů, kteří pod záminkou pomoci uchvacovali ve svůj prospěch cizí duševní hodnoty, jakými vynálezy skutečně jsou. Ubozí vynálezci pak za svůj prospěch lidstvu často sklízeli paběrky, ne-li nakonec i bídu.

František Melichar byl tím šťastným vynálezcem, který ekonomický výnos svých vynálezů plně využil ve svém vlastním podniku. Jen tak mohl v tak krátké době přivést svůj podnik k nevídanému rozmachu. Přestože dnes žijeme za zcela jiných a výrobně příznivějších podmínek, přece jen František Melichar je stále vzorem těm, kteří chtějí-li proniknout, musí své nadání soustředit jedním směrem, musí pilně a neúnavně pracovat, aby udrželi krok se světovou úrovní svého oboru, nebo dokonce, aby předčili.

František Melichar nebyl typ kapitalisty, kterému by šlo především o zisk. Byl typ pracovitého podnikatele a vynálezce, který veškerý výtěžek dával zpět do podniku k jeho rozvoji a k zdokonalování v důsledku svého pokrokového technického myšlení.

Až do své smrti soustřeďoval své myšlenky k neustálému zdokonalování strojů. Staletá kovářská rodová tradice mu nikdy nedala, aby zapomněl na svůj kovářský, dělnický původ. Proto i v době své největší slávy, vždy viděl v dělníku svého rovnocenného partnera. Proto také po celý život jednal s dělníky jako rovný s rovným.

Nejlépe to dokládá nákladný pomník na jeho hrobce, který dal pořídit na sklonku svého života. Dvě ústřední postavy pomníku představují dělníka a dělnici. Vždyť jen s pomocí dělníku se mohl dostat do té závratné výše. Jeho život nakonec zkrátila jeho nezměrná pracovitost, jak to nasvědčují i lékařská zjištění.

Zanechal za sebou trvalý pomník své velké práce, továrnu, která byla největší svého druhu v celém Rakousko-Uhersku, jejíž pověst přesahovala daleko za hranice naší vlasti.

Zdravý základ této továrny umožnil přetrvat zlé časy, dvě světové války, a velké hospodářské krize zvláště v třicátých letech tohoto století. Továrna se dále rozvíjela a po znárodnění v roku 1945 byla začleněna do našeho socialistického průmyslu pod názvem Agrostroj Brandýs n/Labem.

následujici >>