Jakub Melichar 10.7. 1816 - 12.2.1880
Jakub Melichar se narodil 10.7. 1816 jako 3 nemanželské dítě Mařeně Melicharové. Jeho pravděpodobným otec byl chalupník Václav Vrána z Křížova č.11.
Po návratu z vojny se na něj usmálo štěstí, protože mu byl vyplacen ze sirotčí pokladny alimenty pravděpodobně i za svoje sourozence, o kterých nebylo nic známo.
To mu umožnilo, aby mohl začít kovařit v obecní kovárně v Pavlovicích, kde byl 14 let. Oženil se roku 1840 s Karolínou Švejdovou(*1808) z Řimovic.
S ní měl 3 syny – Augustina (*1840;+1843), Františka (*1842) //Ano, to je již náš hrdina a vynálezce.// a Antonína (*1847).
Zřejmě v roce 1854 se Jakub i s rodinou odstěhoval do Ratají nad Sázavou, kde dále kovařil.
V roce 1855 se po smrti první manželky Karolíny znovu oženil s Františkou Šrajbovou (*1833). S ní měl syna Augustina (*1856). Za dva roky po se narodil další syn Josef, který však brzy zemřel. V roce 1859 se jim narodila ještě dcera Františka.
Později v šedesátých letech se Jakub s rodinou přestěhoval do Kamberka.Nejdříve pracoval v obecní kovárně. Později se rozhodl si postavit vlastní chalupu i s kovárnou.
V té době byl František na vojně. U Jakuba pracovali synové Antonín a Augustin. V období, kdy bylo práce méně, převážně v zimě, si chodili vydělávat do Prahy do továrny
, která stávala ve Strojnické ulici nad dnešním Parkhotelem. Zajímavostí je, že tuto továrnu v roce 1921 převzala firma založená jejich starším
bratrem Františkem.
V roce 1869 si na pomoc v kovárně vyžádal syna Františka, který po vojně pracoval ve vídeňském Arsenale. Teprve František po příchodu z vojny dostavěl kovárnu. Také v řemesle se mu velmi dařilo a Jakub mu v roce 1872 předal i svoji živnost. V následujícím roce se však syn František přestěhoval i s živností do Mladé Vožice a chalupu i kovárnou prodal.