PODKLADY
František Melichar
Český kovář, vynálezce, průmyslník
1977
- [Úvod]
- [Rodový a sociální původ]
- [Kovářská tradice rodu Melicharů]
- [František Melichar, vynálezce a průmyslník]
- [Počátky samostatného podnikání]
- [Podnikání v Mladé Vožici]
- [Přechodné působení v Praze]
- [Konečná etapa Františka Melichara - Brandýs n/Lab.]
- [Vývoj secích strojů]
- [Vynálezecká činnost Františka Melichara]
- [Počátek výroby secích strojů]
- [Výroba lžičkových secích strojů]
- [Obchodní organizace a praxe]
- [Domácí prodej]
- [Poslední léta Františka Melichara]
- [Závěr]
- [Použité prameny]
Přechodné působení v Praze
František Melichar své rozhodnutí oznámil svému otci a bratřím a ti ač ne zcela v nadšení uznali, že je to správné východisko a slíbili, že udělají vše, co bude v jejich silách pro uzavření likvidace jeho živnosti.
František Melichar zařídil to nejpotřebnější pro likvidaci svého podniku a rozhodl se, že se přestěhuje do Prahy. Dohodl se s manželkou, že pro začátek na přechodnou dobu se do Prahy odstěhuje sám.
Nebylo to lehké rozhodnutí pro mladou manželku, když si uvědomila, že zůstane odkázána na pomoc bratří svého manžela a na pomoc svých rodičů.
František Melichar si vzal sebou do Prahy jen to nejnutnější zařízení, aby mohl v Praze zase znovu začít řemeslo. Vzal si sebou též trochu jídla. Potravin a pár pytlů brambor aby měl s počátku z čeho žít.
V Praze se usadil "Na Tejnce". Najal si tam místnost pro dílnu za 150 zlatých. Mohl však splatit hned jen 10 zlatých. K tomu musel ještě přidat 6 pytlů brambor ze své zásoby.
V začátcích se žádný dovedný řemeslník nevyhýbal práci, která mu přišla pod ruku. Nejprve prodal decimální váhu, kterou si sebou přivezl a kterou ještě v Mladé Vožici vyrobil. Dostal za ní 34 zlatých. To byl jeho počáteční provozní kapitál.
Zhotovil pak i malou kuchyňskou váhu za níž dostal 10 zlatých.
Z počátku prováněl také různé opravy hospodářských strojů pro dvůr Strahovského kláštera na "Andělce" ve Střešovicích. Na příklad spravoval žentour, mlátičku a jiné.
Zakrátko začal v malém vyrábět i nové hospodářské stroje. Vyráběl malé řezačky s nimiž jezdil na trhy do Berouna, Unhoště, Brandýsa n/Lab. a jinam. Výroba těchto strojů byla jen přechodného rázu. Jeho zaměření bylo vyrábět secí stroje, které se u nás vyráběly jen nepatrně. Ve větší míře se dovážely z Německa a Anglie. František Melichar správně odhadl, v čem může nejvíce proniknout. Proto hned v začátcích pražského působení se začal zabývat výrobou secích strojů. Ještě v roku 1877 vyrobil prvý secí stroj a prodal jej pokrokovému rolníku Janu Šestákovi se Záp za 280 zlatých. Ten býval okresním starostou. Tento bystrý rolník správně odhadl význam výroby secích strojů. Vyzval tedy Františka Melichara, aby se přestěhoval do Brandýsa n/Lab. Šesták dobře uvážil, že pro tamní rozvíjející se zemědělství by to byl značný přínos.
František Melichar a počátku váhal a nebylo divu. Vždyť na venkově už pracoval a z Mladé Vožice si odnesl trpké zkušeností. Byla to velká zkušenost. V Mladé Vožici ztratil téměř vše, co měl. Dá se odhadnout, že v Mladé Vožici měl ke 3000 zlatých majetku. O to vše přišel a ještě skoro tolik nadělal dluhů. Nechtěl se do tohoto neradostného stavu znovu dostat. Proto se raději rozhodl, že se k někomu přidá, aby byla větší možnost výrobu rychleji rozšířit. Někdy před tím se do Prahy přestěhovala celá jeho rodina. Usídlila se ve Velkých Holešovicích čp. 231.
Tu se mladé manželce narodila prvá ale i poslední dcera Hermína dne 14.12. 1877. Křtěna byla u svatého Gotharda v Bubenči. Byla to pátá dcera Františka Melichara. Zdá se, že tuto dceru měl později nejraději a mohl k tomu míti i pádné důvody.
Snad začátkem roku 1878 se přestěhoval k panu Bukovskému na Maninách.
Jaké toto spojení bylo a jak úzké nelze říci. Můžeme však zcel předpokládat, že ty představy, s kterými se František přestěhoval k panu Bukovskému se nesplnily. Jinak by nebyl tak brzo přemýšlel o dalším působení jinde. Na Maninách nebyl ani půl roku, když se rozhodl, že přijme nabídku Jana Šestáka a přestěhuje se do Brandýsa n.Lab.
<< předchozí | následujici >>